Ústav radioelektroniky oslavil 60 let od svého založení

Symbolické datum 19.9.2019 bylo spjato nejen s oslavou výročí 120 let od založení Vysokého učení technického v Brně, ale také s Ústavem radioelektroniky FEKT VUT v Brně, který stejný den zvolil pro oslavu 60 let od jeho vzniku v roce 1959. Dne 12.8.1959 byla vládním nařízením zřízena Fakulta elektrotechnická a Katedra radiotechniky (dnes Ústav radioelektroniky) byl její nově vzniklou součástí. Pokřtěním Almanachu Ústavu radioelektroniky FEKT VUT v Brně k 60. výročí jeho vzniku tak ústav vstoupil do sedmé dekády od svého založení.

Na neformální oslavě byl Tomášem Kratochvílem, vedoucím Ústavu radioelektroniky, za účasti kmotra almanachu Jiřího Masopusta, dřívějšího děkana FEL ZČU v Plzni a současných i bývalých zaměstnanců pokřtěn almanach, který mapuje poslední desetiletí ústavu. Prvé půlstoletí radioelektroniky na VUT (1959–2009) detailně shrnul ve stejnojmenném almanachu jeho dlouholetý vedoucí, dnes již zemřelý profesor Jiří Svačina.

Poslední desetiletí, které je v novém almanachu popsáno, není rozhodně dlouhou etapou, ale Ústavu radioelektroniky přineslo stěžejní změny. Mezi zásadní milníky poslední doby čítá profesor Kratochvíl reakreditaci studia, stěhování ústavu v roce 2013 na adresu Technická 12 a významný podíl na vzniku výzkumného centra SIX, který inicioval zejména profesor Zbyněk Raida, předchozí vedoucí ústavu. „Svou šedesátiletou historií a zaměřením oboru je náš ústav klasický a tradiční, ale ve výzkumu a vývoji také velmi progresivní. Silný výzkumný záběr dokládá nejen množství aplikovaných a publikačních výstupů našich pracovníků, ale i velký výčet získaných mezinárodních a národních projektů,“ uvádí vedoucí ústavu Tomáš Kratochvíl. Ze širokého seznamu zmiňuje prestižní projekty H2020 či EU FP7 řešené v uplynulé dekádě.

Co se v posledních zejména čtyřech letech mění, je struktura získaných a řešených projektů. „Dříve jsme se deklarovali jako ústav orientovaný převážně na základní výzkum, ale poslední čtyři roky se to otočilo a zaměřujeme se více na projekty aplikované a na přímé hospodářské zakázky pro firmy“, dodává Kratochvíl. Dokladem jsou výstupy poslední doby, jako je prototyp vozítka, který vozíčkářům či nevidomým usnadňuje orientaci na ulici i ve veřejných budovách, nebo transpondéry pro družice ve vesmíru, zajišťující komunikaci a příjem signálu i pro radioamatéry z celého světa.

Silné výzkumné zaměření dokazuje i mezinárodní impaktovaný časopis Radioengineering, který vydává Společnost pro radioelektronické inženýrství, jehož redakční rada vedená Tomášem Götthansem sídlí právě na Ústavu radioelektroniky. Vzestupná tendence kvality vydávaného časopisu je patrná nejen množstvím přispěvovatelů ze zahraničí, ale také téměř zdvojnásobením jeho impaktního faktoru od roku 2015.

Neméně důležitou oblastí je také výuka a podpora jak vysokoškolských studentů, ale také mnohé popularizační aktivity, workshopy a studentské soutěže, které mají za cíl přiblížit technické vědy žákům na středních i základních školách.

„Pro mě je důležité, aby lidé dělali zajímavou práci se zajímavými lidmi za zajímavou odměnu, a zároveň s vyváženým osobním životem,“ uzavřel vedoucí ústavu letošní oslavy výročí.