Sviťme tak, abychom respektovali přírodu, nabádá světelný technik z FEKTu

Petr Baxant vystudoval Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií VUT a po postgraduálním studiu na Ústavu elektroenergetiky už školu neopustil. Stojí za vývojem jasového analyzátoru, s kterým získal tým z VUT uznání na mezinárodní scéně, a jako odborník na světelnou techniku vede osvětu proti světelnému znečištění. Je propagátorem ochrany životního prostředí a návratu k přírodě. Že to myslí opravdu vážně, dokazuje tím, že žije mimo město v obklopení své přírodní zahrady.

Foto: Jana Novotná

Petr Baxant se na svět stále dívá jako technik, a tak na své zahradě zkoumá možnosti využívání obnovitelných či alternativních zdrojů energie a vymýšlí originální technické zlepšováky usnadňující život v přírodě. Ačkoliv se pro své životní postoje mnohdy setkává se skepsí svého okolí, zůstává stále především vědcem. A tak když ho zaujme nějaký alternativní jev, zlobí ho, že je většinovou společností primárně odmítán. „Jako vědec výzkumník jsem přesvědčen, a proto máme i titul Ph.D., že věda je nauka, která by měla přinášet filozofie a zhutňovat je do reality prováděním testů a hledáním důkazů. A tak, i když se člověk setká s hypotézou pro naši civilizaci nepřijatelnou, je třeba její platnost potvrdit či vyvrátit studií, která bude mít pevné základy, a ne rovnou prohlásit, že je to nesmysl,“ říká Petr Baxant.

Na VUT strávil do dnešních dní včetně studií více než polovinu svého života, a jak sám říká, dnes už je s VUT nostalgicky spojený. V podstatě od svých doktorských studií se věnuje problematice jasové analýzy a hodnocení oslnění pomocí digitální fotografie. „Tehdy, v dřevní době zobrazovacích a snímacích zařízení, jsem svou doktorskou práci ohnul do tohoto tématu. Práci jsem obhájil a šéf mi zde nabídl místo odborného asistenta,“ vzpomíná Baxant. A protože měl pocit, že ještě není náležitě vytížený, založil si živnost na vývoj softwaru. „Nebýt té firmy, nebyl by ani jasový analyzátor – bylo to absolutně provázané. Ve firmě jsem potřeboval programátora, kterého jsem našel v šikovném doktorandovi na Fakultě informačních technologií, a spolu jsme vytvořili tandem, v kterém jsme se tak dobře doplňovali, že jsme začali spolupracovat i na školních projektech,“ vysvětluje vědec z FEKT.

Jasový analyzátor umožňuje plošné měření a následné analyzování rozložení jasu na osvětlovaných plochách nebo světelných zdrojích. „Vlastně jsme vytvořili umělé, počítačové lidské oko, které má požadované standardy a umožňuje nám pomocí softwarového zpracování obrazu a algoritmů vypočítat jas a z něj pak i oslnění. Oslnění není možné změřit konvenčními přístroji, je to fenomén svým způsobem psychologický,“ objasňuje Baxant podstatu přístroje, s nímž před dvěma lety vzbudil tým z Ústavu elektroenergetiky velký ohlas na veletrhu Light&Building ve Frankfurtu. Od té doby je o analyzátor nepřetržitě zájem, takže nestíhají pokrývat poptávku. „Přístroj se průběžně zdokonaluje, už chystáme další řadu s novou technologií. Dnes už na tom dělají v podstatě moji studenti, já jim k tomu dělám podpůrný management. Baví je to a já vím, že jim můžu věřit,“ vyzdvihuje Baxant fakt, že už zasvětil druhou generaci.

V praxi pomáhá analyzátor stanovit kvalitu osvětlení nejrůznějších venkovních i vnitřních prostor. Nejčastěji se využívá k měření osvětlení komunikací, přechodů pro chodce, osvětlení pracovních prostor, velkoplošných reklam, architektonického osvětlení. Zákazník si tak může ověřit, že to, co si navrhl v počítači, od dodavatele také dostal, neboli jestli to odpovídá jeho požadavkům a splňuje standardy Mezinárodní komise pro osvětlování. Osvětlování venkovních prostor souvisí s dalším fenoménem, který Petra Baxanta zaměstnává, a to je světelné znečištění.

„Snažím se zabývat environmentálními tématy, a tak jsem začal měřit, kolik světla máme v laboratoři, v kanceláři, kolik je ho na ulicích. Uvědomil jsem si, kolik světla vyprodukujeme, a začal jsem přemýšlet, jestli jej opravdu potřebujeme,“ říká světelný technik. Jeho jednoduché doporučení zní: „Sviťme tak, abychom respektovali přírodu a její potřeby. Ve dne nám přirozeně svítí Slunce, naopak v noci má být úplná tma. Jednou za měsíc stoupne intenzita osvětlení v noci za úplňku na pouhých 0,25 luxů, pokud není zataženo.“ Světlem se Petr Baxant zabývá i na svých webech. Návštěvník se mimo jiné dozví, že „denní světlo má intenzitu od nuly do desítek tisíc luxů. Kdybychom se dostali nad atmosféru, naměříme hodnotu 133 800 luxů. Na povrchu Země v našich zeměpisných šířkách to však nebude více než 80 000 luxů, v tropech o něco více. I toto je obrovská hodnota, neboť v našich domech dosáhneme umělým osvětlením zpravidla něco mezi 200 až 1 000 luxů, podle druhu činnosti.“

Za odborníka na světlo začala Petra Baxanta širší veřejnost považovat dle jeho mínění v době, kdy se stal předsedou České společnosti pro osvětlování. „To bylo v roce 2015 na konferenci Light-Světlo. Stal jsem se předsedou, a i když už jím nejsem, veřejnost mě začala vnímat a začali za mnou chodit různí lidé, kteří chtěli třeba změřit, jak svítí v noci v místě jejich bydliště reklama. Vy to změříte a zjistíte, že ty hodnoty jsou naprosto šílené, že to oslnění by vám mohlo přivodit stresovou situaci,“ říká Petr Baxant, který je jako popularizátor osvěty ke světelnému znečištění zván na různé debaty. V loňském roce například do Fokusu Václava Moravce o důležitosti světla a tmy v životě. Ve 21. veřejném slyšení Senátu na téma Světlo – dobrý sluha zase senátorům vysvětloval, jak se stanovuje míra světelného znečištění. Při podzimním lockdownu spojeném se zákazem vycházení po 21. hodině využil situace pro experiment s nočním nesvícením. „Řekl jsem si, že vzhledem k zákazu máme ojedinělou příležitost zkusit to bez rizika, že by se někomu něco stalo, a zveřejnil jsem výzvu na Facebooku. Pavel Suchan z Astronomického ústavu se toho ujal prakticky a rozšířil to na výzvu provozovatelům venkovního osvětlení, aby vypnuli nebo ztlumili světla, a výsledky se pak prezentovaly na webu svetelneznecisteni.cz.“

Petr Baxant přiznává, že současná situace s koronavirem mu tak trochu hraje do not. „Moc bych si přál, aby se lidstvo dokázalo zastavit, aby si uvědomilo, co už stačilo na Zemi zpustošit, a přestalo rozšiřovat technologie do absurdních rozměrů.“ Vítá například, že se pozastavil letecký provoz. „Jetstream, který vytváří letadla, je neuvěřitelný. Někdo spočítal, že ve vzduchu je nepřetržitě asi jeden milion lidí, to je ocelové město, a tohle létající monstrum ještě k tomu létá na velmi primitivní pohon, živený fosilními palivy. A pak to přestane létat, začne pršet a ani vědci už nejsou schopni se shodnout na modelech počasí a na tom, proč to tak je. Byl bych rád, kdybychom si každý za sebe řekl, čeho se může vzdát, bez čeho se obejde. Bylo by to takové splacení nebo snížení dluhu, který na naší planetě neustále vytváříme.“

Ve spolupráci s vedením fakulty a správy areálu Technická inicioval Petr Baxant nainstalování biodynamického osvětlení vozovky mezi budovami Technická 10 a 12. „Osvětlení automaticky mění spektrum a intenzitu světla podle noční doby. Večer zajišťuje komfortní vidění s teplotou chromatičnosti 3 000 K a v noci pracuje v šetrném režimu snížené intenzity i teploty chromatičnosti, kdy světlo neobsahuje záření v modré oblasti, a tím nenarušuje cirkadiánní rytmy člověka a řady živočichů. Je tak šetrnější k přírodě, a navíc díky regulaci šetří energii,“ vysvětluje odborník z FEKT přednosti pilotního projektu, který – pokud se předpoklady potvrdí – se bude postupně rozšiřovat.

Zdroj: časopis Události