Vzhledem k tomu, že Veronika Kamenská pocítila psychickou poruchu na vlastní kůži, věděla, jak důležité je mít od propuknutí prvních příznaků pomoc na dosah ruky. Začala se problematikou zabývat a vytvořila první takto zaměřenou aplikaci v českém jazyce. Aplikace nabízí rychlé řešení pro lidi, které postihne panická ataka, deprese, úzkost, nutkání k sebepoškozování či myšlenky na sebevraždu. Stačí na mobilním telefonu specifikovat charakter problému a aplikace uživatele navede, co má dělat. Při úzkosti přinášejí úlevu dechová cvičení, při záchvatu paniky počítání jednoduchých příkladů, v případě depresí vyzve systém uživatele k plánování a vykonávání aktivit. Užitečným doporučením je také vytvořit si ve stabilizovaném stavu záchranný plán, který po propuknutí sebevražedných myšlenek uživateli připomene, že má kontaktovat blízkého člověka nebo krizové centrum. Na vývoji aplikace spolupracovala studentka FEKT nejen s psychology a psychiatry, ale i s lidmi trpícími duševními problémy. Na programování se podepsal student Fakulty informačních technologií VUT Tomáš Chlubna, jehož zásluhou dnes aplikace funguje jak v operačním systému Android, tak i pro telefony s iOS.
Aplikace Nepanikař byla spuštěna v březnu 2019 a přesně o rok později přišla pandemie covidu-19. „Covid nám určitě zvýšil počet stažení. Ze začátku to bylo kolem 30 procent, dnes jsme zhruba na dvojnásobku, což může být jednak covidem, jednak tím, že o aplikaci se víc mluví,“ uvažuje Veronika. „Covid nás nepřímo donutil k tomu, že jsme Nepanikař rozšířili, takže dnes už to není jen aplikace, ale vytvořili jsme neziskovou organizaci a máme rozjeté i další činnosti. Tou hlavní, které se teď věnujeme full time, je chatová a e-mailová poradna Nepanikař.“
Zmíněná poradna nabízí pomoc hlavně mladým ve věku 14 až 24 let, kteří prožívají krizi, řeší nejrůznější problémy ve vztazích, ve škole nebo se potýkají s duševními obtížemi či onemocněním a neví, kam se obrátit pro pomoc. Poradna nabízí podporu, informace, orientační poradenství v řešení krizových situací a zprostředkovává kontakty na další specializované služby. Sama ale nesupluje psychoterapii ani jiné odborné služby. Snaží se pouze zvýšit dostupnost první psychické pomoci v on- -line prostředí a zvýšit informovanost o možnostech řešení prožívaných situací.
Celý tým je postaven na bázi dobrovolníků. Veronika Kamenská je koordinátorkou a předsedkyní spolku, Tomáš Chlubna funguje jako support programátor. „Dále je v týmu studentka psychologie a adiktologie Veronika Radilová, grafička Romana Švecová, koordinátorka e-mailové poradny Lucie Slámová.
K tomu máme na chatu 11 dobrovolníků z řad studentů psychologie a sociologie, kteří mají výcvik komplexní krizové intervence, na e-mailu šest studentů psychologie a osm dobrovolníků na další aktivity,“ vypočítává Veronika.
Nabízí se otázka, zda je pomoc dostupná i starší generaci, která nechodí na sociální sítě. „Určitě. Máme zprávy, že i starší lidé, kteří mají chytré telefony, využívají aplikaci v případě panických atak. Aplikace je jednoduchá na ovládání, takže to zvládne i moje babička,“ ubezpečuje koordinátorka projektu. Primárně je ale pomoc směřována k mladé generaci, která je na sociálních sítích jako doma. Stačí si do Google Play zadat slova jako deprese, úzkost, sebepoškozování, pomoc při psychických potížích a první, co vám vyjede, je Nepanikař. Na sociálních sítích také probíhají různé kampaně. „Obecně mluvíme o tom, že je ok nebýt ok a že duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické,“ připomíná Veronika fakt, že vedle samotné pomoci potřebným usilují také o destigmatizaci duševních chorob.
Důležitou zpětnou vazbou jsou informace od uživatelů. „Na platformách, kde se dá Nepanikař stáhnout, můžou uživatelé pod nějakým nickem napsat klasické hodnocení. Ale spoustu zkušeností získáváme od uživatelů, kterým aplikace pomohla. Nejdelší zprávy jsou většinou od lidí, kterým aplikace zachránila život – ti se rozepíšou, protože chtějí poděkovat,“ říká autorka projektu a dodává, že jenom v České republice evidují přes sto zachráněných životů. Aplikace byla už ale přeložena do devíti jazyků, díky čemuž funguje v 151 zemích světa.
V době uzávěrky časopisu byla chatová poradna Nepanikař veřejnosti dostupná od pondělí do čtvrtka, vždy od 17 do 20 hodin, a od svého spuštění evidovala 250 kontaktů. Do budoucna chceme rozšířit kapacitu poradny, takže průběžně nabíráme další dobrovolníky z řad studentů, kteří by měli zájem u nás absolvovat praxi. Dále se chceme věnovat i destigmatizaci duševních poruch na sociálních sítích a plánujeme zaměřit se i na prevenci – zabývat se tím, co můžeme dělat, aby se zdravotní stav nezhoršil,“ rozvádí Veronika další plány. Mezi novinky patří například i takzvaná Mapa pomoci. „Zmapovali jsme všechny psychology, psychiatry, pedagogicko-psychologické poradny, vysokoškolská centra v republice a poskytujeme je přehledně a zdarma na webu, takže člověk jenom klikne a vyjede mu třeba seznam všech psychologů, které má ve městě,“ vysvětluje koordinátorka.
Z vlastní zkušenosti dobře ví, že jednorázové depresivní epizody jsou řešitelné, stejně jako většina úzkostných stavů. „Vždycky je tam takový slabý hlásek v hlavě, který říká: Ale co když? Ale i s trvalejšími problémy lze při systematické psychoterapii vést plnohodnotný život bez větších omezení. Pak jsou tu ale samozřejmě diagnózy, jako například schizofrenie, které jsou doživotní,“ upozorňuje studentka, kterou vždy lákalo pomáhat lidem. Už na gymnáziu uvažovala o studiu medicíny, ale na druhou stranu ji bavila matematika a fyzika, takže uvítala, když pak na VUT objevila obor, který propojuje svět medicíny a techniky. „Navíc to trochu souviselo i s mou posttraumatickou poruchou. A potom tatínek měl infarkt, takže jsem se o kardio problémy a související věci docela zajímala,“ vysvětluje Veronika.
Svému plánu zůstává věrná i dnes. „Mám takový vysněný cíl, že bych chtěla na poloviční úvazek pracovat ve Fakultní nemocnici Bohunice na intervenčním kardiologickém oddělení a z druhé poloviny bych měla vlastní psychoterapeutickou praxi,“ uzavírá studentka, která je sice teprve v polovině studia, ale už dnes vzbuzuje respekt.
http://nepanikar.eu/
Zdroj: časopis Události
Aplikace a poradna Nepanikař šíří poselství: Nebýt ok je ok!
V březnu loňského roku vytvořila studentka biomedicínského inženýrství Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Veronika Kamenská mobilní aplikaci pro lidi trpící duševními poruchami a nazvala ji příznačně Nepanikař. Ta mezitím zachránila více než sto životů a registruje 120 tisíc stažení ze 151 zemí světa. Po zásluze získala ocenění Gratias Tibi 2020, které se každoročně uděluje mladým lidem za občanskou aktivitu pozitivně ovlivňující život ve společnosti. V říjnu tohoto roku byla spuštěna stejnojmenná on-line poradna, která na sebe nabaluje stále více lidí, a to ze strany dobrovolníků i uživatelů.Vzhledem k tomu, že Veronika Kamenská pocítila psychickou poruchu na vlastní kůži, věděla, jak důležité je mít od propuknutí prvních příznaků pomoc na dosah ruky. Začala se problematikou zabývat a vytvořila první takto zaměřenou aplikaci v českém jazyce. Aplikace nabízí rychlé řešení pro lidi, které postihne panická ataka, deprese, úzkost, nutkání k sebepoškozování či myšlenky na sebevraždu. Stačí na mobilním telefonu specifikovat charakter problému a aplikace uživatele navede, co má dělat. Při úzkosti přinášejí úlevu dechová cvičení, při záchvatu paniky počítání jednoduchých příkladů, v případě depresí vyzve systém uživatele k plánování a vykonávání aktivit. Užitečným doporučením je také vytvořit si ve stabilizovaném stavu záchranný plán, který po propuknutí sebevražedných myšlenek uživateli připomene, že má kontaktovat blízkého člověka nebo krizové centrum. Na vývoji aplikace spolupracovala studentka FEKT nejen s psychology a psychiatry, ale i s lidmi trpícími duševními problémy. Na programování se podepsal student Fakulty informačních technologií VUT Tomáš Chlubna, jehož zásluhou dnes aplikace funguje jak v operačním systému Android, tak i pro telefony s iOS.
Aplikace Nepanikař byla spuštěna v březnu 2019 a přesně o rok později přišla pandemie covidu-19. „Covid nám určitě zvýšil počet stažení. Ze začátku to bylo kolem 30 procent, dnes jsme zhruba na dvojnásobku, což může být jednak covidem, jednak tím, že o aplikaci se víc mluví,“ uvažuje Veronika. „Covid nás nepřímo donutil k tomu, že jsme Nepanikař rozšířili, takže dnes už to není jen aplikace, ale vytvořili jsme neziskovou organizaci a máme rozjeté i další činnosti. Tou hlavní, které se teď věnujeme full time, je chatová a e-mailová poradna Nepanikař.“
Zmíněná poradna nabízí pomoc hlavně mladým ve věku 14 až 24 let, kteří prožívají krizi, řeší nejrůznější problémy ve vztazích, ve škole nebo se potýkají s duševními obtížemi či onemocněním a neví, kam se obrátit pro pomoc. Poradna nabízí podporu, informace, orientační poradenství v řešení krizových situací a zprostředkovává kontakty na další specializované služby. Sama ale nesupluje psychoterapii ani jiné odborné služby. Snaží se pouze zvýšit dostupnost první psychické pomoci v on- -line prostředí a zvýšit informovanost o možnostech řešení prožívaných situací.
Celý tým je postaven na bázi dobrovolníků. Veronika Kamenská je koordinátorkou a předsedkyní spolku, Tomáš Chlubna funguje jako support programátor. „Dále je v týmu studentka psychologie a adiktologie Veronika Radilová, grafička Romana Švecová, koordinátorka e-mailové poradny Lucie Slámová.
K tomu máme na chatu 11 dobrovolníků z řad studentů psychologie a sociologie, kteří mají výcvik komplexní krizové intervence, na e-mailu šest studentů psychologie a osm dobrovolníků na další aktivity,“ vypočítává Veronika.
Nabízí se otázka, zda je pomoc dostupná i starší generaci, která nechodí na sociální sítě. „Určitě. Máme zprávy, že i starší lidé, kteří mají chytré telefony, využívají aplikaci v případě panických atak. Aplikace je jednoduchá na ovládání, takže to zvládne i moje babička,“ ubezpečuje koordinátorka projektu. Primárně je ale pomoc směřována k mladé generaci, která je na sociálních sítích jako doma. Stačí si do Google Play zadat slova jako deprese, úzkost, sebepoškozování, pomoc při psychických potížích a první, co vám vyjede, je Nepanikař. Na sociálních sítích také probíhají různé kampaně. „Obecně mluvíme o tom, že je ok nebýt ok a že duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické,“ připomíná Veronika fakt, že vedle samotné pomoci potřebným usilují také o destigmatizaci duševních chorob.
Důležitou zpětnou vazbou jsou informace od uživatelů. „Na platformách, kde se dá Nepanikař stáhnout, můžou uživatelé pod nějakým nickem napsat klasické hodnocení. Ale spoustu zkušeností získáváme od uživatelů, kterým aplikace pomohla. Nejdelší zprávy jsou většinou od lidí, kterým aplikace zachránila život – ti se rozepíšou, protože chtějí poděkovat,“ říká autorka projektu a dodává, že jenom v České republice evidují přes sto zachráněných životů. Aplikace byla už ale přeložena do devíti jazyků, díky čemuž funguje v 151 zemích světa.
V době uzávěrky časopisu byla chatová poradna Nepanikař veřejnosti dostupná od pondělí do čtvrtka, vždy od 17 do 20 hodin, a od svého spuštění evidovala 250 kontaktů. Do budoucna chceme rozšířit kapacitu poradny, takže průběžně nabíráme další dobrovolníky z řad studentů, kteří by měli zájem u nás absolvovat praxi. Dále se chceme věnovat i destigmatizaci duševních poruch na sociálních sítích a plánujeme zaměřit se i na prevenci – zabývat se tím, co můžeme dělat, aby se zdravotní stav nezhoršil,“ rozvádí Veronika další plány. Mezi novinky patří například i takzvaná Mapa pomoci. „Zmapovali jsme všechny psychology, psychiatry, pedagogicko-psychologické poradny, vysokoškolská centra v republice a poskytujeme je přehledně a zdarma na webu, takže člověk jenom klikne a vyjede mu třeba seznam všech psychologů, které má ve městě,“ vysvětluje koordinátorka.
Z vlastní zkušenosti dobře ví, že jednorázové depresivní epizody jsou řešitelné, stejně jako většina úzkostných stavů. „Vždycky je tam takový slabý hlásek v hlavě, který říká: Ale co když? Ale i s trvalejšími problémy lze při systematické psychoterapii vést plnohodnotný život bez větších omezení. Pak jsou tu ale samozřejmě diagnózy, jako například schizofrenie, které jsou doživotní,“ upozorňuje studentka, kterou vždy lákalo pomáhat lidem. Už na gymnáziu uvažovala o studiu medicíny, ale na druhou stranu ji bavila matematika a fyzika, takže uvítala, když pak na VUT objevila obor, který propojuje svět medicíny a techniky. „Navíc to trochu souviselo i s mou posttraumatickou poruchou. A potom tatínek měl infarkt, takže jsem se o kardio problémy a související věci docela zajímala,“ vysvětluje Veronika.
Svému plánu zůstává věrná i dnes. „Mám takový vysněný cíl, že bych chtěla na poloviční úvazek pracovat ve Fakultní nemocnici Bohunice na intervenčním kardiologickém oddělení a z druhé poloviny bych měla vlastní psychoterapeutickou praxi,“ uzavírá studentka, která je sice teprve v polovině studia, ale už dnes vzbuzuje respekt.
http://nepanikar.eu/
Zdroj: časopis Události
Příloha
| Odpovědná osoba | Ing. et Ing. arch. Jana Němcová |
|---|---|
| Datum publikování |
Firemní spolupráce
Řešíte problém, s kterým si nevíte rady?
Obraťte se na naši fakultu. Pomůžeme vám!
Zjistit více o firemní spolupráci