Zhasnuté Brno ukázalo odborníkům zdroje světelného smogu

Z noci na sobotu 10. dubna 2020 zhaslo na několik hodin veřejné osvětlení v celém Brně. Cílem akce bylo zjistit, jak moc Brno trápí světelný smog. Kromě leteckého snímkování se na pozorování podílel i Petr Baxant z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT. První výsledky ukazují, že veřejné osvětlení sice vytváří světelné znečištění, ale mnohem větší výsledek by mohla mít regulace osvětlení soukromých objektů a areálů.

Zázemí našli odborníci u brněnské hvězdárny. | Autor: Jan Prokopius

„Zhasnutím veřejného osvětlení se jas snížil asi o 45 %. Není to moc, ale musíme uvážit i to, že veřejné osvětlení se reguluje a v nočních hodinách již nebylo na 100 % večerního maxima. Ukázalo se, že úroveň nočního světla více ovlivňují subjekty mimo správu města Brna. Bude nás zajímat, kolik z nich je dominantních a které to jsou. Na ty bychom se pak chtěli zaměřit v dalším měření,“ shrnuje některá z dat Petr Baxant.

Výsledné obrazy jsou obarveny do takzvaných pseudobarev, kdy se jedná o barevnou škálu jasu. Lidské oko je na jas citlivé a vnímá především kontrasty. Jas monitoru počítače nebo displeje telefonu se pohybuje v řádech stovek kandela na metr čtvereční (kandela je jednotka svítivosti zdroje), přitom třeba povrch Měsíce v úplňku má jas okolo 3500 cd/m², což je tisíckrát víc než jas hradu Špilberk při architektonickém osvětlení. Umělé nasvícení takové fasády oproti přirozenému osvícení Měsícem je asi dvacetkrát větší.

Snímky zobrazující světelné znečištění. | Autor: Petr Baxant

„Kulaté snímky z rybího oka nám ukazují pohled na zenit, a tedy celou horní hemisféru. Zde máme velmi zajímavá čísla z výpočtu osvětlenosti způsobené málo jasnou oblohou. V místě měření bylo pouhých 0,008 lx intenzity osvětlení při vypnutém veřejném osvětlení. To je hodnota asi třicetkrát menší, než bychom naměřili při velmi jasném úplňku,“ upozorňuje Baxant na to, že do měření může zasáhnout právě i jasný Měsíc. Ve výzkumu jeho týmu pomáhá jimi sestrojený jasový analyzátor, který dovoluje Měsíc a jeho jas odečíst a nahradit pozadím. Běžný luxmetr takové měření neumožňuje. V době sobotního měření ale Měsíc nebyl vidět.

„Sobotní pokus byl opravdu unikátní. Byli jsme připraveni a zvládli jsme to. Odstartujeme díky tomu další etapu výzkumu. Veřejnost by si mohla myslet, že jde o malá čísla a nemuselo by nás téma zajímat. To skutečně nulové světelně pozadí, respektive to, co nám vytvářejí hvězdy a přirozené světlo z atmosféry planety, tu budeme hledat asi marně. Nicméně chtěli bychom se tomu alespoň přiblížit a zjistit, jak jsme na tom v podmínkách České republiky i vůči jiným místům na planetě,“ zakončuje s pozitivním výhledem Petr Baxant.