Proběhlo slavnostní předávání šeků studentům, kteří uspěli v soutěži PhD talent FEKT 2021 aneb proč jít studovat PhD?



Za podpory Institucionálního rozvojového projektu VUT v Brně, hledala fakulta talentované PhD studenty, kteří prošli dvoukolovým hodnocením. Součástí druhého kola byla i prezentace dosavadní a plánovaných výsledků před hodnotící komisí. Podařilo se najít celkem 8 nejlepších z nejlepších, kteří byli ohodnoceni mimořádnými stipendii v celkové hodnotě 210 tis. Kč.

Hlavní ceny, každá v hodnotě 75 tis. Kč, převzali výherci Jana Schwarzerová a Karel Juřík z rukou děkana fakulty. Ostatním šesti studentům (finalistům) bylo vyplaceno mimořádné stipendium ve výši 10 tis. Kč. Finalisty jsou Iveta Lolová, Ali Hamza, Jan Klusáček, Filip Mívalt, Jakub Nemček a Radek Závorka.

Výhercům tímto moc gratulujeme!




Pro ty z vás, kteří o doktorském studiu uvažují, přinášíme odpovědi na nejdůležitější otázky, které si také možná právě pokládáte. Začtěte se s námi do osobních názorů současných doktorandů na tématiku toho, co PhD studium přináší.

Z jakého důvodu jste si vybral/a pokračovat v PhD studiu?

„Od malička mě bavilo vymýšlet nové věci, dívat se na svět z různých úhlů a přinášet inovativní pohledy. A právě PhD studium byla a je cesta, která mně dává volnost být kreativní, snažit se objevovat a přispívat do společnosti něčím novým a inovativním,“ říká o tom, proč se vydala cestou výzkumu Jana Schwarzerová z UBMI, jedna z dvojice hlavních výherců.

„Už v průběhu magisterského studia jsem se zapojoval do aktivit UEEN, v rámci DPČ (Dohoda o provedení činnosti, pozn. redakce). Lépe jsem tak poznal témata, kterými se ústav zabývá a během této spolupráce jsem si uvědomil, že pokud si chci na některé otázky související s energetikou odpovědět detailně, je PhD studium to pravé,“ přiblížil motiv svého rozhodnutí Jan Klusáček. Podobně na tom byla i Iveta Lolová, která pokračuje rozvojem tématu své diplomové práce: „PhD studium pro mě byla skvělá příležitost, jak se dále věnovat tématu topologických optimalizací synchronních strojů spouštěných ze sítě pod profesionálním vedením mého nynějšího školitele Ing. Jana Bárty, Ph.D.“

Proč jste nezvolil práci v průmyslu, třebaže jistě tu tato možnost byla ještě před zahájením PhD studia?

„Myslím si, že v rámci PhD studia je možné získat mnohem širší škálu různorodých zkušeností. Práce v průmyslu je úzce zaměřená na řešení samotného problému, zatímco PhD vyžaduje se výzkumem a vývojem zaobírat komplexně (psát návrhy projektů, výzkumné zprávy, články apod.). To je pak možné využít i při kariéře v průmyslu, například na manažerských pozicích,“ popisuje Karel Juřík z UTEE. Jakub Nemček dodává svůj pohled na věc: „Vedecká práca je pestrá a človek sa do istej miery vyhne rutine, vyvíja pri tom nové riešenia. Súčasne má možnosť cestovať po konferenciách a vzdelávať sa.“

Jakému tématu se věnujete v rámci PhD studia? V čem je toto téma pro vás zajímavé, jaké výzvy přináší a jaký má toto téma potenciál pro Váš kariérní růst?

„Věnuji se studiu rádiových kanálů, vždy mě fascinoval bezdrátový přenos informací, ať už mezi telefony nebo satelitními spoji a rád bych přispěl k neustále se zvyšující kvalitě, novým možnostem a vědeckému poznání,“ popisuje Radek Závorka z Ústavu radioelektroniky náplň svého studia. K tomu, jak by se viděl po ukončení doktorátu dodává: „Můžu se stát vedoucím rádiové sekce v mnoha sektorech průmyslu nebo vést tým odborníků na rádiovou komunikaci a vývoj nových technologií.“

Filip Mívalt z UBMI, který se zabývá analýzou vlivu hluboké mozkové stimulace u pacientů s epilepsií říká: „Fascinují mě 3 věci: vesmír, oceán a mozek. Pokud by moje práce pomohla aspoň jednomu člověku, tak bych to považoval za úspěch, proto jsem si vybral mozek. Těch výzev je tady samozřejmě celá řada. To, co mě baví nejvíc je vývoj algoritmů, které nám umožňují dělat analýzy, které k samotné práci potřebujeme.“ Co se týče budoucnosti, tak má Filip Mívalt jasno: „Získávám neocenitelné zkušenosti, které budu moci využít během své vědecké kariéry. Pokud bych se přeci jen rozhodl přesunout do soukromého sektoru, tak technologie, co se týče hluboké mozkové stimulace, jsou na vzestupu, takže neočekávám, že bych uplatnění nenašel.“

Jaký přínos má (bude mít) téma studia pro společnost a v jakém horizontu?

Karel Juřík se věnuje optimalizaci zdrojů nízkotlakého plazmatu. „Tyto zdroje budou mít zejména dvě využití. Tím prvním je čištění a dekontaminace povrchů, vakuových komor a vzorků v elektronových mikroskopech, což je i téma mojí disertační práce. Nedávno jsem se začal navíc věnovat druhému možnému použití tohoto typu zdroje plazmatu, pro pohon družic na nízkých oběžných drahách. Věřím, že v obou oblastech mohou být výstupy vidět v období následujících pěti až deseti let.“

„Má práce je zajímavá z mnoha úhlů jak z pohledu ekologie, biorafinace a biotechnologií, tak i medicíny. Podílím se na výzkumu bakterií, které jsou dosud nepopsané, nicméně které vykazují určitý potenciál v rámci produkce butanolu, vodíku jakožto biopaliv. Dále bakterie, které by mohly hrát důležitou roli v rámci depolymerizace plastů. A v neposlední řadě se můj výzkum týká také problematiky zahrnující bakteriální rezistenci na antibiotika. V rámci spolupráce v zahraničních týmech se poté dostávám k zajímavým výzkumům týkajících se rostlin a jejich predikcí chování při změně klimatu,“ říká o budoucnosti svého výzkumu Jana Schwarzerová a dodává: „Všechna tato témata se týkají současných globálních problémů, u kterých je potřeba najít řešení co nejdříve.“

Co Vám PhD studium dává (i bere) a proč byste ho doporučila mladší generaci?

„Hlavní je si uvědomit, že doktorské studium není o tom, že jste takzvaně věčnými studenty, kterým se nechce jít pracovat. Neboť pracujete na svém výzkumu a je zde častá spolupráce s firmami na reálných projektech, kde musíte dodržovat termíny a vše co k tomu patří,“ uvádí Iveta Lolová.

„Na druhou stranu, jako největší nevýhodu vnímám potřebu pracovat nad rámec pracovní doby a obecně přizpůsobit svůj život studiu, zejména po finančně-výdajové stránce. Součástí studia je také, v porovnání se stálým zaměstnáním, určitá částečná finanční nejistota. To je ale vyváženo obecnou flexibilitou, kterou PhD studium nabízí,“ shrnuje nevýhody Jan Klusáček a doplňuje: „PhD studium vidím jako způsob, jakým lze vědecky hledat odpovědi na otázky. Rozhodně podporuje sebevzdělávání a odměnou je obecný přehled a schopnost toho využít.“

„Spoločne s už zmienenými benefitmi dodáva PhD štúdium pocit, že človek pracuje na niečom významnom. Stretáva sa pravidelne s ľuďmi, ktorí sú vedomostne i skúsenosťami ešte oveľa ďalej, a teda môže byť nimi posúvaný. Na druhej strane, veda vyžaduje mnoho času, oddanosť, a niečo ako "ideálny model" vo svete neexistuje. Samozrejme sa teda vyskytujú i úskalia. Pokiaľ však človek nachádza záujem - "koníček" - v konkrétnej oblasti, tieto úskalia sa dajú prekonať a štúdium vedie k hlbokému poznaniu tematiky a praktickým aplikáciám svojich poznatkov,“ dělí se o své zkušenosti s doktorským studiem a shrnuje na závěr Jakub Nemček.


Fotografie: Jakub Rozboud


Příloha

 

Odpovědná osoba Ing. et Ing. arch. Jana Němcová
Datum publikování
FEKt - jiskřiště

Firemní spolupráce

Řešíte problém, s kterým si nevíte rady?
Obraťte se na naši fakultu. Pomůžeme vám!

Zjistit více o firemní spolupráci