„Špaček je nesmírně inteligentní pták, takže si dokáže třeba na plynová děla zvyknout a rána už ho vůbec nevyplaší,“ upozorňuje na černé opeřence a jejich inteligenci Eliška Vlachová Hutová. Jako vedoucí projektu se výzkumu plašení špačků věnuje na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT už druhým rokem.

Pokud jste někdy projížděli vinohrady v období dozrávání hroznů, určitě jste nemohli přeslechnout tupé rány jako z děla. A ono se opravdu jedná o dělo – plynové, které má za úkol v pravidelných intervalech plašit ptáky, kteří by si snad dělali zálusk na zralé kuličky vína. Taková děla ovšem plaší i další zvířata, obtěžují místní, kteří je musejí poslouchat celý den, a především si na ně špačci můžou zvyknout a jejich používání ztratí význam.

„Hejno špačků jsme se rozhodli plašit pouze tehdy, když se nad vinicí objeví. Jakmile se na obraze kamery ukáže hejno, umělá inteligence vyhodnotí, že ptáci přiletěli, optický detektor vyšle signál plašiči a ten se spustí,“ vysvětluje princip nového systému výzkumník Petr Marcoň.

Plašičem přitom nemusí být jen plynové dělo, ale třeba nahrávky dravců. „Plynovým dělům jsme se chtěli vyhnout, jsou náročná na obsluhu, musí se na noc schovávat a dělají opravdu velké rány. Snažili jsme se volit akustické plašice, které vysílají různé signály, například i ultrazvukové, které jsou pro lidi neslyšitelné,“ jmenuje alternativy výzkumník Jiří Janoušek. „Zkoušeli jsme také laserové plašiče, protože se o nich hodně píše. Navrhli jsme si svůj zelený laser, který spadá do třídy bezpečné pro lidské oko, a zjistili jsme, že špačci vůbec nereagují,“ dodává Marcoň.

A jak dokáže kamera zjistit, že se špačci objevili? „Snímáme prostor vinohradu i nebe nad ním. Kamery fungují na předem natrénovaných modelech, kdy jsme umělé inteligenci ukazovali hejna špačků,“ přibližuje princip detekce Janoušek. Ten také pracuje na tom, aby systém nevyhodnotil jako potenciální hrozbu velké dravce, letadlo v dálce nebo naopak komáry příliš blízko kamery.

Počítač, který data vyhodnocuje, je součástí kamer. Celý systém je přístupný vzdáleně, dá se napájet solárním panelem s baterií nebo zapojit do sítě. Přesto, že by byla nutná prvotní investice, odborníci z VUT věří, že se vinařům velmi rychle vrátí. Navíc je například u menších vinařů možnost pořídit systém dohromady a hlídat celé svahy najednou.

Elektrotechnici detektory zkoušeli loni na vinici v Bořeticích a ve vinařství Sonberk. „Tam používají víc způsobů, mají plašící děla, ale zároveň i pracovníky, kteří vinohrad objíždí a střílí do vzduchu, takže mají velké náklady. Návštěvníky rány z děl ruší,“ dělí se o zkušenosti z terénu Jiří Janoušek.

Protože se nálety špačků odehrávají pouze párkrát denně, není nutné mít děla puštěná celý den. Pokud by se systém spustil ve správný okamžik, může ptáky vyplašit tak, že už se minimálně ten den znovu neobjeví.

A že není radno špačky podceňovat? „Někteří vinaři si potahují vinice sítí, aby se k nim ptáci nedostali. Ale špačci jsou schopní seskočit na zem a pod síť se dostat. Některá hejna prý sletí i několik desítek metrů před vinohradem, uniknou z hledáčku a na místo doskáčou. Tím pádem by obešli i náš systém,“ smířeně dodává Eliška Vlachová Hutová.

O systém už projevila zájem komerční firma, která by ho chtěla vyrábět a prodávat. Vědcům se také ozvali zájemci z Francie, kteří by rádi kamery nasadili v Burgundsku.