Debata Technika vs. etika nabídla různost přístupů. VŠ mají posilovat vědomí odpovědnosti

Vysoké učení technické v Brně uspořádalo v úterý 16. května v prostorách rektorátu kulatý stůl na téma Technika vs. etika. Akci inspiroval rychlý vývoj technologií, který přináší řadu obav a otázek, mimo jiné po roli a odpovědnosti vzdělávacích institucí. Záměrem bylo diskutovat společně s odborníky z různých oblastí (technické vědy, medicína, sociální vědy, umění) a odhalit tak méně očekávané vazby k tématu. Debata potvrdila, že pohled na roli technologií ve společnosti má mnoho vrstev. Lze se však shodnout na východiscích, z kterých k otázce etického posuzování technologií přistupujeme a na tom, že technické VŠ by měly kromě odborných znalostí studentům předávat kritické myšlení a schopnost nahlédnout související etické otázky.

Jako hosté se debaty zúčastnili matematik Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství VUT, lékař Břetislav Lipový z Lékařské fakulty MU a CEITEC VUT, socioložka Kateřina Nedbálková z Fakulty sociálních studií MU, digitální designér Lukáš Pilka z pražské UMPRUM, ředitel Technického muzea v Brně Ivo Štěpánek a rektor VUT Ladislav Janíček. Debatou hosty provedla moderátorka Soňa Baranová.

Všichni hosté nějakým způsobem zmínili relativnost perspektiv, z kterých na technologie pohlížíme. Ladislav Janíček nebo Kateřina Nedbálková zdůraznili, že je problematické vidět věci černobíle nebo mluvit o univerzálním dobru a zlu. Vše funguje v nějakém kontextu a je pouze optimálním vzhledem k předem stanoveným kritériím. Například v souvislosti s digitální komunikací neexistuje jednoduché rovnítko mezi využíváním sociálních sítí a pocitem nesmysluplnosti. Mnozí lidé naopak v užívání sociálních sítí nachází smysl a záleží tak na kontextu, z kterého tyto technologie posuzujeme. Miloslav Druckmüller poukázal na příkladu výroby lithiových autobaterií, že věci mohou být z jednoho pohledu eticky dobré (čistý provoz elektroaut) a z druhého pohledu eticky špatné (ekologické škody při těžbě lithia). Je na nás, který pohled upřednostníme.

Na techniku se lze dívat i přes její spojení s uměním. Řada dnešních technologií je naplněním dřívějších vizí ztvárněných sci-fi literaturou nebo filmovou tvorbou, jak uvedl Ladislav Janíček nebo Lukáš Pilka. Hlavní úloha vizí je v rozšiřování lidské představivosti a to i cestou varování. Důležitá je diskuze o vizích, která může společnost posilovat a směřovat vývoj žádoucím směrem.

Miloslav Druckmüller připomenul i druhou stranu vizionářství. Za nebezpečné považuje spojení vizionářství s mocí vizi prosadit, což často vede například k manipulaci a nezamýšleným důsledkům jako se tomu stalo v případě využití internetu. Manipulaci lze omezit jen vzdělaností co nejširších vrstev společnosti, míní Druckmüller.

Na neuvědomované předpoklady našeho přístupu k technologiím poukázala Kateřina Nedbálková. Podobně jako Lukáš Pilka upozornila na skutečnost, že nové technologie nevznikají na neutrální půdě a nejsou tak oproštěny od kategorií jako je moc, prestiž nebo gender. Například za mnoha vynálezy jako jsou myčka nebo Wi-Fi stojí ženy, ale málokdo to ví.

Více v tiskové zprávě
Zdroj: vut.cz
Autor: Mgr. Petr Kubíček