Jen mezi červencem a srpnem letošního roku zaznamenal NÚKIB zdvojnásobení počtu kybernetických incidentů a řada českých bank tehdy čelila takzvaným DDoS útokům, které se kvůli výpadkům bankovních služeb dotkly i široké veřejnosti. Situace se nyní opakuje a útokům čelí i státní správa.

I proto, aby si s podobnými situacemi, které jsou v posledních letech k vidění stále častěji, uměla poradit IT oddělení v českých firmách, vznikl nový unikátní profesní vzdělávací program proCyber (procyber.vut.cz) zaměřený na kyberbezpečnost. Stojí za ním odborníci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT, ale i z Fakulty informačních technologií VUT či Právnické fakulty Masarykovy univerzity. „Důvodů, proč jsme se rozhodli takový program otevřít, je víc. Jedním z nich je, že máme už bakalářský a magisterský program Informační bezpečnost, o který je dlouhodobě velký zájem. To nás motivovalo oblast bezpečnosti ještě více rozvíjet. Také vedení univerzity profesnímu vzdělávání fandí a programy by měly postupně vznikat i na dalších fakultách. Následně se k tomu přidal i zájem ze strany firem, které stále shání nové odborníky,” popisuje Jan Hajný z FEKT VUT, garant nového programu.

Nabídka rekvalifikačních kurzů či programů profesního vzdělávání je navíc podle Hajného nyní velmi omezená. „Státní sféře i firmám se tak těžko hledají noví lidé s potřebnými znalostmi a zkušenostmi,” upozorňuje.

Česká legislativa podle něj přitom v návaznosti na tu evropskou začne stále více vyžadovat pozice odborníků na kyberbezpečnost. „Například u organizací spadajících pod kritickou infrastrukturu, jako jsou nemocnice nebo sektor energetiky, kde bude nutné zřídit nové pozice zaměřené na kyberbezpečnost,” upřesňuje Jan Hajný.

Právě tento problém by ale nový dvouletý program proCyber na VUT mohl vyřešit. Zaměstnanci totiž díky němu mohou získat nadstavbu, případně se rekvalifikovat pro práci v kybernetické bezpečnosti. „Firma už v mnoha případech má IT specialistu, který doposud řešil IT infrastrukturu, komunikační systémy a potřebuje se doškolit v oblasti kyberbezpečnosti. Následně pak může pozici obsadit,” dodává Hajný s tím, že jediný požadavek na zájemce o studium je bakalářský titul.

Výuka je převážně distanční, počítá ale i s jedním týdnem práce v laboratořích za semestr. „Částečně jsme využili předměty a garanty, kteří učí v bakalářském a magisterském stupni. Posluchači tak absolvují například předměty zaměřené na kryptografii či síťovou bezpečnost. Jsou tam ale i úplně nové předměty. Snažili jsme se program sestavit tak, abychom posluchače nezahltili teorií a nabídli spíše výuku zaměřenou na praktické činnosti v zaměstnání,” přibližuje Hajný. Za každý uzavřený blok předmětů navíc posluchači získají takzvané mikrocertifikáty, které by měly být v budoucnu uplatnitelné jak u zaměstnavatelů, tak v případném dalším studiu.

Po absolvování společných základních předmětů si budou účastníci programu vybírat jednu ze tří specializací - specialista bezpečnosti sítí, vývojář bezpečných aplikací a teamleader v kyberbezpečnosti. Jan Hajný dodává, že program lze do značné míry přizpůsobit konkrétním posluchačům. „Máme k dispozici unikátní laboratoře a vybavení. Například takzvanou Kybernetickou arénu BUTCA, což je platforma pro personalizovaný trénink v kyberbezpečnosti, průmyslu nebo energetice. Ta nám umožňuje ušít vzdělávací program na míru danému podniku a jeho zaměstnancům,” říká.

Program vítá i samotný Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, podle kterého odborníci na trhu stále chybí. „Nedostatek odborníků na kyberbezpečnost je celosvětový problém a Česká republika v tom není výjimkou. Vítáme proto veškeré aktivity, které mohou pomoci tento stav zlepšit, a podporujeme projekty napříč státní, soukromou i akademickou sférou,” říká Alena Tovarňák Leciánová, ředitelka Odboru cvičení a vzdělávání NÚKIB, a dodává: „Těší nás, že VUT připravilo unikátní program zaměřený primárně na vzdělávání a trénink zájemců z praxe.”