Fulbrightovo stipendium otevřelo studentovi FEKT dveře na americkou univerzitu

Kryštof Novotný jako jeden ze tří studentů z České republiky obdržel prestižní Fulbrightovo stipendium v rámci programu Visiting Student Program. Na americké Johns Hopkins University se bude půl roku zabývat výzkumem včasné diagnózy demence s Lewyho tělísky s využitím akustické analýzy řeči.

Máte za sebou první ročník doktorského studia. Jak Vás napadlo přihlásit se o Fulbrightovo stipendium?

Na úvodní schůzce pro nové doktorandy na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) nám proděkan Jaroslav Koton prezentoval různé možnosti vycestování do zahraničí, mezi nimi právě i Fulbrightovo stipendium. Když jsem se poté od svého školitele docenta Jiřího Mekysky dozvěděl o výzkumném týmu z Johns Hopkins University otevřenému ke spolupráci, nabízelo se zkusit se o stipendium ucházet.

Výzkum se bude týkat diagnostiky demence s Lewyho tělísky. Jak konkrétně si představit náplň výzkumu a jeho přínos?

Tento multidisciplinární projekt řeší znalostní mezery v diagnostice, sledování demence s Lewyho tělísky a navrhuje inovativní přístupy s využitím akustické analýzy řeči. Součástí je také využití AI pro včasnou podpůrnou diagnostiku a předpověď progrese onemocnění. Cílem je představit novou, rychlou, levnou a snadno administrovatelnou alternativu k existujícím pracným a zdlouhavým metodám vyšetření. V ideálním případě by nakonec praktický lékař z pouhé nahrávky řeči díky navržené metodě dovedl rozpoznat riziko výskytu onemocnění, a doporučit tak pacienta k důkladnějšímu vyšetření. V České republice máme omezenou databázi řečových nahrávek, se kterými můžeme pracovat. USA už jen díky svému počtu obyvatel představuje databázi mnohonásobně větší, kterou budu moci využít.

Demence s Lewyho tělísky nebo-li DLB (Dementia with Lewy Bodies) je po Alzheimerově chorobě druhým nejčastějším typem demence. Onemocnění se vyznačuje tím, že v nervových buňkách v oblastech mozku, které se podílejí na myšlení, paměti a pohybu, vznikají bílkovinné usazeniny nazývané Lewyho tělíska. Toto onemocnění má mj. vliv na řeč a jazyk. Zdroj: Národní zdravotnický informační portál.

Co obnáší žádost o Fulbrightovo stipendium?

Žádost o stipendium sestává ze dvou hlavních dokumentů – jedním je návrh samotného projektu (popisujícího stav současného poznání, motivaci, cíle, přínos, metodologii a zdůvodnění potřeby provádět výzkum v USA) a druhým je pak osobní prohlášení (dokument ve formě eseje obhajující mě jako kandidáta). Uzávěrka přihlášek byla 1. února. Poté projekt prochází recenzním řízením, kdy je hodnocen vybranými odborníky v oboru. V případě úspěchu pak následuje ústní výběrové řízení před samotnou komisí. Ještě v průběhu měsíce února jsem obdržel pozvání na ústní výběrové řízení, které se konalo 6. března.

Co komisi zajímalo a čím myslíte, že jste ji oslnil?

Pětičlenná komise se nejvíce zajímala o praktické využití projektu a přínos pro společnost. Nevím, jestli jsem ji přímo oslnil, ale myslím, že se mi podařilo vysvětlit, jak moc bohatý zdroj informací řeč představuje. Řeč je materiál, který lze jednoduše získat, je levný a dá se z ní zjistit velké množství informací.

Jak jste se dozvěděl, že jste Fulbrightovo stipendium získal?

To, že jsem obdržel stipendium, jsem se dozvěděl e-mailem v průběhu března. První orientační schůzka potom následovala až v květnu. Ta zahrnovala i podepisování grantových dokumentů.

Obdržel jste cenu děkana za bakalářskou i diplomovou práci – možná díky tomu jste se odvážil požádat o Fulbrightovo stipendium?

Zcela upřímně jsem o prestiži Fulbrightova stipendia v době podávání žádosti vůbec nevěděl. To byl možná hlavní důvod, díky kterému jsem si na to troufnul. Věřím, že ocenění závěrečných prací mohla pomoci při samotném výběrovém řízení. Obě práce se věnují stejné oblasti jako samotný projekt (paraklinická diagnóza neurodegenerativních onemocnění na základě akustické analýzy řeči), takže jejich ocenění pro někoho například mohou slibovat větší potenciální úspěch navrhovaného projektu.

Zmiňujete, že se jedná o multidisciplinární projekt – spolupracujete s kolegy i z jiných ústavů, fakult či institucí?

Náš vědecký tým BDALab (Brain Diseases Analysis Laboratory) má široký záběr témat a díky tomu i mnoho zajímavých kontaktů a spoluprací, mezi kterými jsou ve značné míře zastoupeny i zahraniční kooperace. Já osobně jsem zatím měl příležitost spolupracovat například s Irenou Rektorovou (Výzkumná skupina aplikovaných neurověd, CEITEC; I. neurologická klinika, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice u sv. Anny), Pedrem Gómez-Vildou (Universidad Politécnica de Madrid) nebo s Lubošem Brabencem (Výzkumná skupina aplikovaných neurověd, CEITEC).

Co si od Fulbrightova stipendia a Vašeho pobytu na Johns Hopkins University slibujete? Proč zrovna tato instituce?

Od svého školitele jsem dostal doporučení na profesora Laureana Moro-Velázqueze působícího právě na této americké univerzitě. Toto rozhodnutí určitě ještě podpořily Moro-Velázquezovy kvalitní a přínosné výsledky, publikace i sympatický přístup. Rád bych od něj načerpal znalosti nejen v oblasti vývoje digitálních řečových a hlasových biomarkerů, ale i další know-how, třeba ohledně akademické kariéry. To vše bych pak rád přenesl a uplatnil zpátky v rámci svého týmu v Brně. Zároveň věřím, že mi stáž přinese i řadu užitečných kontaktů a spoluprací.

Doplňující informace ohledně napojení na prestižní Johns Hopkins University poskytl Kryštofův školitel Jiří Mekyska. „V rámci laboratoře BDALab, která je součástí Ústavu telekomunikací, se výzkumu digitálních řečových biomarkerů věnujeme více jak deset let. Několik let zpátky jsem měl přednášku na Massachusetts Institute of Technology, kde jsem v oblasti poruch řeči u pacientů s neurodegenerativními onemocněními navázal spolupráci s místními univerzitami. Jednou z nich je právě Johns Hopkins University. Působí zde doktor Laureano Moro-Velázquez, se kterým jsme se domluvili, že bychom naše týmy propojili a začali řešit společná témata. Hledal jsem ale někoho, kdo by tam na pár měsíců jel a prošlapal tam cestu. Kryštof je velmi nadaný a zároveň pokorný student. Sbíral ocenění již během svých pregraduálních let. Když mi pak řekl, že by chtěl jít na doktorské studium a začal se zajímat o stáže, tak bylo jasné, kdo do Ameriky pojede. Kryštof má výborné zkušenosti s akustickou analýzou patologií řeči a hlasu. Tým Moro-Velázqueze zase dominuje v oblasti analýzy přirozeného jazyka. Spojení obou expertíz může vést ke značným pokrokům v počítačem podporované diagnóze synukleinopatií, jako je např. Parkinsonova nemoc nebo demence s Lewyho tělísky,“ zdůvodnil Mekyska Kryštofovu misi.

Kryštof má za sebou první ročník studia v doktorském programu Teleinformatika na Ústavu telekomunikací (FEKT). Inženýrský titul získal v programu Audio inženýrství, který si vyhlédl už ve druhém ročníku svého studia na gymnáziu a na FEKT ho tento program také přilákal. Oslovila ho unikátnost oboru, jež umožňuje studovat zvuk ve všech jeho aspektech – z pohledu akustiky, elektrotechniky, teorie zpracování digitálních zvukových signálů, ale i fyziologie. Dalším klíčovým faktorem v jeho rozhodnutí studovat audio inženýrství na FEKT je mezioborová spolupráce s Janáčkovou akademií múzických umění. Sám totiž hraje na akustickou a elektrickou kytaru. Na svou studentskou stáž na Johns Hopkins University odjíždí v říjnu, kde se bude svému projektu věnovat do února 2025.

Prestižní Fulbrightovy stipendijní programy financované českou a americkou vládou poskytují českým občanům příležitost studovat, provádět výzkum či vyučovat v USA. O stipendia se uchází jednotlivci přímo u Fulbrightovy komise, nikoliv přes své domovské akademické či jiné instituce. Stipendisté jsou vybíráni v otevřené soutěži. Stipendia obvykle pokrývají životní náklady, zpáteční letenku a zdravotní pojištění, případně i některé další náklady (školné či jeho část). Základními předpoklady pro podání žádosti o stipendium v jakémkoliv z programů jsou české občanství, dokončené minimálně bakalářské vzdělání a velmi dobrá znalost angličtiny. Konečný souhlas s udělením všech grantů vyslovuje instituce Fulbright Foreign Scholarship Board jmenovaná prezidentem USA a sídlící ve Washingtonu.

Autorka: Zdeňka Koubová
Zdroj: zvut.cz

 

---

Odpovědná osoba	Ing. et Ing. arch. Jana Němcová
Datum publikování	18.07.2024