Dodalo mi to motivaci a potvrdila jsem si, že to, co dělám, má nesmírný potenciál, říká oceněná ve Forbes 30 pod 30

Absolventka FEKT přináší významné posuny v diagnostice neurologických nemocí. | Autor: archiv Kamily Dvořák

Kamila Dvořák ve svém životě balancuje vědu a byznys. Absolventka Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT se po bakalářských státnicích vydala na studijní pobyt do Finska, odkud se později dostala až na prestižní americkou Mayo Clinic. Biomedicínu však nechtěla jen zkoumat – jejím cílem bylo přenést vědecké poznatky do praxe a skutečně měnit životy. Dnes řídí výzkum a vývoj v Neurona Lab, kde zlepšují metody pro rozpoznávání Alzheimerovy nemoci, a posouvá diagnostiku nemocí na zcela novou úroveň.

Cesta úspěšné bioinženýrky, která se podílí na revolučních metodách diagnostiky neurologických onemocnění mozku, rozhodně nebyla přímočará a provázela ji celá řada náhod. Po studiu na gymnáziu měla široký rozhled a mohla studovat víceméně cokoliv. Přemýšlela nad architekturou, lékařstvím, ale třeba i jadernou fyzikou nebo řízením letového provozu. „Když jsem se rozhodovala, kam na vysokou, vyjela jsem si všechny obory, které existují na různých univerzitách, a šla jsem opravdu řádek po řádku a zkoumala, jaké mám možnosti,“ říká Kamila.

Vzhledem k tomu, že ji ve škole nejvíce bavila matematika, fyzika a biologie člověka, zaujalo ji právě biomedicínské inženýrství na Vysokém učením technickém v Brně. Konkrétně program Biomedicínská technika a bioinformatika, který techniku propojuje s medicínou a vyučuje se současně na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT a Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.

Studium na VUT ji nejvíce okouzlilo svou rozmanitostí. „Líbilo se mi, že jeden den jsme se dopoledne učili fyziologii člověka a odpoledne programování,“ vzpomíná absolventka FEKT s úsměvem. Propojení s medicínou mělo ale i svá úskalí. Občas se stávalo, že vyučující jednali se studenty spíš jako s mediky než s techniky a požadovali po nich hlubší medicínské znalosti, než bylo nutné. Mnohem důležitější je podle Kamily Dvořák, i s ohledem na její bohaté zkušenosti, právě stabilní základ v technické části.

Jiný svět

Přestože si Kamila studium v zahraničí dlouho představovala jako něco nedosažitelného, zkusila se přihlásit na Erasmus a po dokončení bakaláře v Brně se přesunula na výměnný pobyt do Finska. Tam nakonec místo šesti měsíců strávila dva roky, během kterých úspěšně absolvovala celé magisterské studium. „Ve Finsku mě nadchl způsob tamní blokové výuky, která jde do větší hloubky a navazuje teoretické znalosti na praktická cvičení,“ popisuje bioinženýrka a se smíchem dodává, že další motivací, proč v zahraničí zůstat, byl také fakt, že ve Finsku se nedělají klasické státnice s ústní zkouškou. Stačí tam obhájit diplomovou práci, což byl pro Kamilu mnohem menší stres.

Díky praktickým cvičením začala zjišťovat, čemu všemu by se v budoucnu mohla věnovat. Specializaci, pro kterou se nadchla, objevila ale až díky praxi na americké Mayo Clinic, jedné z nejprestižnějších nemocnic v USA. „Dostala jsem se tam docela náhodou přes bývalého spolužáka z Brna a byla jsem jako Alenka v říši divů, když jsem se učila, jak to tam funguje,“ směje se Kamila.

Její kariérní cesta odstartovala ve start-upu Neurona Lab. | Autor: Jan Rasch, Forbes

Z introvertky na pozici CTO

Když se po roční stáži v Americe vrátila zpátky do Česka, nechtěla biomedicínu pouze zkoumat. Toužila vědecké poznatky přibližovat lidem a reálně pomáhat, proto začala hledat české firmy nabízející možnost překlopit výzkumy z oblasti biomedicínského inženýrství do praxe. Svou profesní kariéru nakonec díky svým zkušenostem a odhodlání odstartovala ve vznikajícím medicínském start-upu Neurona Lab, který spadá pod mateřskou společnost Channel Lab.

Tím, že se jednalo o zcela nový projekt, stala se Kamila prvním a v počáteční fázi jediným zaměstnancem. „Byla to pro mě hodně velká výzva. Musela jsem si toho hodně nastudovat a neměla jsem k sobě nikoho, kdo by mi poradil. Naštěstí to ale dopadlo dobře a teď už máme celý tým lidí, kteří se tomu věnují,“ popisuje nyní už z pozice CTO. Podle Kamiliných slov se jednalo o přirozený vývoj, kdy bylo zkrátka potřeba, aby vznikající tým někdo vedl, a logicky se nabízela volba člověka, který je s projektem od začátku. Přiznává však, že pro ni role ředitelky vývojářského týmu úplně přirozená nebyla. „Jsem spíš introvert, a tak jsem si musela najít vlastní cesty, jak komunikovat s různými lidmi. Z počátku mi to bralo dost energie, nakonec si to ale sedlo. Hodně jsem se naučila od manžela, který mi byl v tomto ohledu velkou oporou,“ dodává.

V rámci své agendy Kamila Dvořák aktuálně řeší řízení a kontrolu vývoje, ale i klinickou stránku a komunikaci s lékaři nebo strategické koncepty firmy. Musí tak mít vhled do technické i medicínské oblasti, za vědkyni se však nepovažuje. Tvrdí, že vědu jako takovou nedělá, ale pouze z ní čerpá a snaží se získané poznatky aplikovat do praxe.

Rozjíždí diagnostickou revoluci

Neurona Lab je inovativní health-tech společnost, která se zaměřuje na efektivnější diagnostiku kognitivních poruch, především Alzheimerovy nemoci. Prostřednictvím algoritmů analyzuje obrazy z mozku a kvantifikuje protein, který způsobuje Alzheimerovu nemoc, čímž přispívá ke včasnému odhalování neurodegenerativního onemocnění. Tyto postupy představují významný posun ve zdravotní péči a přináší klíčová zpřesnění v diagnostice neurologických onemocnění.

Tým v Neurona Lab pracuje na řadě specificky zaměřených projektů týkajících se Alzheimerovy nemoci. Jedním z nich je Neurona PET, který se věnuje přesnější diagnostice tohoto onemocnění. V současnosti je podle Kamily Dvořák diagnostika hodně subjektivní a záleží na zkušenostech lékaře. „Snažíme se to zpřesnit. Vyvíjíme algoritmus, který detekuje a kvantifikuje protein způsobující toto onemocnění a zároveň jej i lokalizuje v mozkových regionech,“ vysvětluje s jistotou v hlase bioinženýrka a dodává, že na základě množství usazeného proteinu lze určit, jak, případně zda vůbec, je u pacienta Alzheimer rozvinutý.

Ze softwaru, který díky analýze snímků z pozitronové emisní tomografie a magnetické rezonance umí potvrdit přítomnost proteinu způsobujícího jedno z nejrozšířenějších neurodegenerativních onemocnění na světě, chtějí s týmem udělat certifikovaný zdravotnický prostředek. Není to však úplně jednoduché. Podle Kamily je nutné pečlivě dokumentovat celý vývojový proces, odborně okomentovat jednotlivé postupy a zrealizovat klinickou zkoušku, což je dlouhá a především časově náročná cesta. Trvat to může i roky.

Alzheimerovou nemocí se v Neurona Lab zabývají i další projekty, které se snaží toto onemocnění dříve identifikovat nebo odhalovat nežádoucí účinky jeho bioléčby. „Pracujeme jak na systémech pro nemocnice či kliniky, tak třeba na mobilní aplikaci, kterou bychom chtěli nabídnout široké veřejnosti,“ přibližuje Kamila zaměření úspěšného start-upu.

Ženy v technice?

Při práci v technickém světě, kde je obklopena převážně muži, se Kamila cítí dobře. „Nikdy jsem neměla pocit, že bych kvůli tomu, že jsem žena, dostala menší prostor. Ale myslím si, že ženy v těchto oblastech musí být trošku průbojné a umět se prosadit,“ říká s drobným úsměvem inženýrka zastávající názor, že ženy do technických oborů patří.

Kamila tvrdí, že dívky nemusí mít z techniky strach. Stačí zaujmout postoj, že to zvládnou. Při volbě studia podle ní hodně záleží na podpoře rodičů a učitelů, budoucí vysokoškoláci a vysokoškolačky se však rozhodně nemají řídit pouze podle přání jejich rodiny a blízkých. Nejdůležitější je jejich vlastní touha.

To, že ženy mají v technice rozhodně své místo, potvrzuje i umístění Kamily Dvořák v letošním žebříčku 30 pod 30 v magazínu Forbes, který oceňuje mladé lidi výjimečné ve svém oboru. „Je to pro mě neuvěřitelná pocta. Dodalo mi to motivaci a utvrdilo mě to v tom, že dělám něco, co má nesmírný potenciál,“ uzavírá bioinženýrka s tím, že mladí lidé by se neměli bát jít studovat mladé obory a dělat co je baví.