Absolvent Juraj Dudáš o české cestě ke hvězdám

V posledním čísle časopisu Události zaměřeném na space nemohl chybět rozhovor s Jurajem Dudášem, absolventem Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT), který nyní působí na pozici ředitele Divize Space ve VZLU AEROSPACE (Výzkumný a zkušební letecký ústav). Setkali jsme se v brněnské pobočce v Babak Office, odkud se řídí některé z nejvýznamnějších českých vesmírných projektů.


Juraj Dudáš, ředitel Divize Space ve VZLU AEROSPACE - absolvent FEKT VUT. | Autor: Jakub Rozboud

Můžete nám přiblížit vaše studium a profesní začátky?

FEKT jsem absolvoval v roce 2015. V magisterském studiu jsem se věnoval výkonové elektronice a moje diplomová práce se týkala letectví, protože letectví a vesmír byly od dětství moje vášně. Konkrétně v diplomce šlo o elektrický pohon pro větroně, pro reálně létající větroně. Tím jsem završil své studium. Stále jsem koketoval s elektronickými zařízeními a pohony, což mě víceméně přivedlo k dronům a dálkovému průzkumu země. Následně jsem se začal zabývat implementací dronových technologií do praxe.

Bylo vaše studium propojeno i s Fakultou strojního inženýrství VUT (FSI), která se na letectví zaměřuje?

Ne. S FSI a kosmonautikou jsem se setkal až po nástupu do VZLU AEROSPACE, kde jsem absolvoval několik prvních hodin orbitálních výpočtů pod vedením profesora Daňka. Tak začala naše intenzivní spolupráce. Společně jsme součástí Národního centra kompetencí pro letectví a vesmír. Ve VZLU AEROSPACE máme mix absolventů z FEKT, FSI i Fakulty informačních technologií VUT.

Měl jste k nadšení pro letectví silný podnět v rodině?

Letectví máme v rodině, a dokonce oba rodiče pracovali ve výzkumných ústavech zaměřených na elektrotechniku a zbrojařství. Šel jsem na Střední školu elektroprůmyslovou v Kounicově ulici v Brně, která pro mě byla zajímavá tím, že to byla čistě elektroprůmyslovka, a odsud se navazovalo přímo na FEKT. Škola měla s fakultou intenzivní kontakt, takže student ve čtvrtém ročníku už měl opravdu přehled o oborech a možnostech studia na FEKT.

Jaké byly vaše první pracovní kroky po škole?

Během studia jsem se věnoval automatizaci, částečně jsem pracoval na FEI v Bratislavě, kde jsem byl na stážích. Paralelně se zakončováním studia jsem vstupoval do dronového světa. Jako každý standardní student FEKT jsem měl zaměstnání ještě před ukončením studia ve firmách, se kterými jsme spolupracovali ve 4. a 5. ročníku studia. A v roce 2019 jsem nastoupil do VZLU AEROSPACE

Změnilo se vysokoškolské studium od doby, kdy jste na univerzitě studoval vy?

Už tehdy jsem vnímal propojení s průmyslem a z mého pohledu mají studenti praktické zkušenosti, jsou rozprostřeni po firmách. Co se týče oblasti space, řekl bych, že dnešní studenti jsou možná specifičtěji připraveni. Dnes už tu máme první absolventy magisterského studijního programu Space Applications, který byl na FEKT otevřen v roce 2022. Mám z nich pocit, že i na základě přednášek a skladby předmětů, do nichž jsme vstupovali při zrodu programu, jsou více připraveni pro rychlé zapracování.

Jak se během studia nejlépe připravit na budoucí kariéru?

Úplně otevřeně – jestliže chce absolvent směřovat do průmyslu, měl by mít praktickou zkušenost s prací na projektech, spolupracovat s nějakou firmou nebo si kvalitně vypsat diplomovou práci s průmyslovým subjektem, protože to ho posune rychleji k realitě. Pokud však student chce zůstat v akademickém prostředí, napadá mě například YSpace – studentský spolek, který dělá velmi sofistikované věci s podporou průmyslu a univerzity. Má rada tedy zní buď se více věnovat univerzitě jako takové a hledat tam příležitosti, zapojit se do činnosti spolků, nebo zkusit parciální zaměstnání v průmyslu.

Se zaměstnáváním studentů ve vyšších ročnících se však pojí i riziko, že školu nedokončí a zůstanou předčasně v práci. Jak motivovat studenty, aby úspěšně dostudovali?

Pokud student ukončí studium předčasně, je to velká škoda. V naší firmě studenty motivujeme, aby řádně dostudovali, a vybízíme je i k Ph.D. studiu. Zaměstnavatelé by neměli být krátkozrací a měli by najít způsob, jak studenty podpořit, tedy připravit jim podmínky pro to, aby studium úspěšně zvládli. Rád bych, aby to vyznělo jako apel na zaměstnavatele. Dokončení studia neznamená jen získat nějaký papír, ale spíš ucelené znalosti.

VUT podniká spoustu zajímavých akcí pro veřejnost včetně VUT Junior, letních škol či kroužků pro děti základních škol. Při nástupu na střední školu však nastává prokazatelný pokles zájmu o STEM obory, který je dramatický hlavně u dívek. Napadá vás, jak to změnit?

Pořád říkám, že potřebujeme českou astronautku. Kdybychom měli třeba i jen rezervní astronautku byla by to motivace pro dívky, které se o vesmír zajímají. Díky projektu s DLR (Německé středisko pro letectví a kosmonautiku) jsme měli tu čest spolupracovat s rezervní astronautkou ESA, která v minulosti pilotovala stíhací letouny a dnes působí i ve výzkumu zaměřeném na vesmírné technologie.

To by byl rozhodně ukázkový příklad. Mohl by sloužit i pro učitele, kteří také mnohdy žijí v zajetí stereotypů a na exkurzi na technickou univerzitu děvčata ani nepošlou. Pozorujete nějaké změny, co se týče středních škol v souvislosti s přípravou k technickému studiu na vysoké škole?

Vím o aktivitách spojených s technickými lycei. Asi je to správná cesta pro ty, kteří mají zájem o dobrý technický základ a chtějí pokračovat na vysokou školu.

Jak je podle vás v průmyslu vnímán absolvent VUT?

Kdybych měl zhodnotit kvality studentů VUT, myslím si, že jejich úroveň je dnes dokonce vyšší než v roce 2015. Jsem si vědom toho, že náročnost studia matematiky a fyziky může být pro mnohé studenty zpočátku odrazující, ale rozhodně jsem proti jakémukoliv snižování požadavků. Právě náročnost totiž zajišťuje kvalitu absolventů a jejich dobré uplatnění v praxi.

Vzbuzovat v dětech zájem o STEM obory se snažíme i u nižších ročníků středních škol. Navázal VZLU AEROSPACE nějakou spolupráci se středními školami?

V březnu pořádáme den otevřených dveří, kdy nás navštěvují studenti středních škol ve velkém počtu. Mnohdy zavítáme i do hodin fyziky, když nám některá škola zavolá. Máme na to připravený set přednášek, posíláme tam mladé kolegy, kterým je kolem 26 let, tedy jsou asi o deset let starší než středoškoláci. Probíhá to vždy v nějaké racionální míře, není to naší hlavní náplní práce.

Jaké máte zkušenosti se zapojením mladých lidí do vesmírného průmyslu? Je Brno v tomto ohledu opravdu něčím výjimečné?

Moje taktika je snímat ze space nálepku, že je to něco, co se tu ani moc nedělá, a když ano, tak musíte mít 30 let zkušeností. Cestě do vesmíru pomohl i LazarSat – to jsou středoškoláci z tohoto regionu – přišli do Houstonu, tam vyhráli, pak se rozhodli, že chtějí postavit satelit, postavili ho a vystřelili do vesmíru. Dnes je Brno region, kde je výrazně zastoupen vesmírný business. Je tu Masarykova univerzita, s níž děláme misi QUVIK, jsou tu aktivity VUT, chystá se BrnoSat, Národní centrum kompetence pro letectví a vesmír. Staví se tu CubeSaty, SmallSaty, probíhá výzkum navázaný na vesmír. Studenti se toho mohou stát velmi rychle součástí, nemusí čekat dvacet let. Už středoškoláci se mohou zapojit do této aktivity, která má jasný potenciál. Lidská noha se opět brzy ocitne na Měsíci, lidstvo se za chvíli bude snažit dostat na další planetu. Počet družic, které se dělají v tomto regionu, je enormní. Na přelomu roku letěly do vesmíru čtyři družice, které vznikly v Brně, jednalo se o LASARsat, chorvatskou družici CroCube a s námi vyvíjenou družici Saturnin-1 a Troll. Dokazuje to, že ta kadence je velmi intenzivní.

Jen když se teď podívám z okna, ukážu vám osm firem, které pracují ve vesmírném průmyslu. Dohlédneme dobře i na FSI a na FEKT, kde je umístěna anténa, odkud se operují družice. Dle mého názoru jsme u nás se space technologiemi na velice vysoké úrovni. Jsou tu firmy, které dokážou dodávat velmi sofistikované komponenty do velkých evropských misí. Česká republika má aktivity, které doplňují konstelace těchto obrovských satelitů, tzv. SmallSats – malé družice, a v tomto prostoru dokážeme být velmi konkurenceschopní. Nedokážeme konkurovat společnostem jako Airbus, Thales – těm můžeme dodávat, ale dokážeme být konkurenty těm společnostem, které se SmallSats věnují, a to je aktuálně skutečně rozsáhlý trh.

Vrátím se k misi Saturnin: Jak se firma ze střední Evropy dostane ke společnosti SpaceX, která vynese objekt do vesmíru?

To je to, co mě na mé práci hodně baví, že řešíme věci až v takovém měřítku. Dokážeme pracovat s cutting-edge technologiemi (nejpokročilejší a nejinovativnější nástroje nebo systémy v určité oblasti, které jsou hnací silou transformace a posouvají hranice, pozn. autorky), dokážeme fungovat s těmi největšími společnostmi a nejtrendovějšími hráči. Cesta je to dlouhá, mnohdy trvá roky, ale podařilo se nám postupně vybudovat partnerské vztahy. Porozuměli jsme celému procesu – od počátečního nápadu načrtnutého na papíře až po finální fázi, kdy úspěšně provozujeme zařízení ve vesmíru.

Dnes máme ve vesmíru družice, které mají cca 20 kg, ale stejný vzor se opakuje i u družic, které váží 250 kg. Česká republika už začala dávno investovat do kosmického výzkumu. VZLU AEROSPACE už v roce 2017 vyslal do vesmíru VZLUSAT-1, na němž si to vyzkoušel, pak VZLUSAT-2, a teď na orbitě letěl Saturnin-1. To, že jsme byli schopni kvalifikovat družici pro let a dostat ji do rakety SpaceX, se stalo díky tomu, že jsme si tu cestu už prošli a zase jsme k tomu přidali nějaké nové věci. Jsou to všechno postupné kroky. Vesmírnou misi se člověk naučí jen tak, když ji dělá a neustále přidává další a další nové technologie.

Saturnin-1 je výzkumně-vývojový projekt pod záštitou ministerstva obrany. Tady vám tedy více povědět nemohu. Mise VZLUGEM je zaměřená na redukci kosmického smetí. Jedná se o technologie dvojího užití (armádní i civilní), konkrétně o schopnosti udržení a změny orbity. Družice bude mít systém, který dokáže vytvářet tah a měnit polohu družice na orbitě.

Na FEKT působí poměrně výrazný studentský spolek YSpace s velkým potenciálem. Jak se k jejich činnosti stavíte z pozice průmyslového partnera?

Aktivně se jim snažíme pomáhat, a to jak mentorsky, tak i poskytováním našich prostor pro testování. Někteří členové spolku u nás pracují a vytváříme jim flexibilní podmínky, aby mohli působit v obou světech. Nabízíme jim otevřený prostor pro konzultace a podporujeme je i materiálně. Vesmírný sektor je nyní atraktivní téma a YSpace v něm exceluje. Ve space odvětví obecně se sešlo mnoho talentovaných lidí – od managementu přes propagaci až po technické experty s inovativními nápady. Toto odvětví dokázalo přilákat mimořádně schopné lidi. Spolek YSpace má skvělé koncepty, které předkládají Evropské vesmírné agentuře, získávají podporu a postupují dále. Zvládají technické výzvy a dokážou kolem sebe shromáždit další talenty – tato mladá generace má potenciál uspět v globálním měřítku. Je také zajímavé, že lidé, kteří před deseti lety odešli pracovat do zahraničí, se nyní vracejí do ČR a zapojují se do těchto aktivit.

To je pro space průmysl v ČR určitě velký přínos. Jsme hrdí, že jako VUT jsme součástí vesmírného dění. Jak vlastně vnímáte VUT dnes, ze své pozice představitele firemního sektoru?

Vždy jsem VUT vnímal pozitivně, vždyť je to moje alma mater! Oceňuji, že univerzita v současnosti věnuje značnou pozornost i své prezentaci a marketingu. V dnešním konkurenčním prostředí, kdy různé fakulty a vysoké školy soupeří o středoškolské absolventy, je tento přístup nezbytný. Zásadní zlom podle mě nastal, když byl uveden univerzitní merch. Tento krok se mi jeví jako velmi progresivní a celkově se v oblasti budování značky VUT udělal obrovský pokrok. Podobné aktivity vidím i u Masarykovy univerzity a těší mě, že se vysoké školy takto zviditelňují – významně to přispívá k prestiži celého města.

Vypadá to, že v Brně by chtěl žít každý, že?

Do Brna jsem přišel v roce 2005 a upřímně, tehdy mi připadalo jako úplně obyčejné město. Ale za posledních 20 let tady nastal obrovský pokrok. V roce 2015 jsem si na chvíli odskočil do Bratislavy, ale nakonec jsem se vrátil zpět. Pro mladého člověka je tu dnes skvělé zázemí, a když patříte ke střední třídě, můžete si tu dovolit opravdu dobrý životní standard. Brno se zkrátka proměnilo k nepoznání.

Jaké profesní výzvy vás čekají v nejbližší době?

V těchto měsících zahajujeme realizační fázi ambiciózních projektů AMBIC a QUVIK. Pro studenty, kteří zvažují studium magisterského studijního programu Space Application, to znamená skvělou příležitost – už za dva tři roky se mohou stát součástí týmu, který bude sestavovat dvě největší české družice, na nichž aktuálně pracujeme. Tyto satelity budou mít hmotnost 150 kg a budou vybaveny nejpokročilejšími technologiemi, jaké se v našem regionu vůbec mohou objevit. Náš tým je generačně pestrý s kolegy v rozmezí 25–63 let, takže nabízíme jedinečné prostředí, kde se mohou mladí lidé učit od zkušených odborníků a zároveň přinášet nové nápady.

Autor: Zdeňka Koubová

 

---

Odpovědná osoba	Ing. Zdeňka Koubová
Datum publikování	16.04.2025