Tisková zpráva

Nejstarší děkan byl na Leninově pohřbu

datum: 10.01.2003

WWW adresa: http://mfdnes.newtonit.cz

autor: ROBERT KLOS

zdroj: Mladá fronta DNES

strana: 01

obsah zprávy:

Nejstarší děkan byl na Leninově pohřbu
Brno - Měl jsem pestrý život, říká osmadevadesátiletý profesor Jiří Brauner,
zřejmě nejstarší žijící bývalý děkan v zemi. Včera mu k narozeninám uspořádala
oslavu Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení
technického v Brně, v jejímž čele stál v letech 1963 až 1966. Energický muž,
jeden z největších tuzemských odborníků v oboru elektrárenství a teplárenství,
sice používá při chůzi hůl a má problémy se sluchem, ale je stále myšlenkově
svěží. Sleduje televizi, čte noviny a těší se na příchod eura. Jeho život je
kronikou dvacátého století. Narodil se roku 1905 v St. Petěrburgu během takzvané
Krvavé neděle, kdy carská armáda rozprášila střelbou demonstraci vedenou knězem
Gaponem. Osobně byl i na pohřbu Vladimíra Iljiče Lenina. "Byla obrovská zima,
víc než dvacet stupňů pod nulou, všude plno sněhu. Na ulicích plápolaly
táboráky, aby se lidé mohli ohřát. Před Domem odborů ležela rakev s Leninovým
tělem a před ní stála stráž. Nikdo nevěděl, kdo po Leninovi přijde. Jeho
manželka Krupská tehdy varovala před Stalinem, říkala, že je to paranoidní
člověk. Měla pravdu," vzpomíná profesor Brauner.
Pokračování na straně D2

Pokračování ze strany D1
S Leninovým jménem se setkal také později, a to v roce 1969, kdy do
Československa vtrhla sovětská vojska. Vracel se tehdy z moskevské konference a
podél cesty z Prahy do Brna byly kromě tanků nápisy: Lenine, vzbuď se, Brežněv
se zbláznil. Při normalizaci prý soudruhům řekl, že nedokáže mladým falešně
vysvětlovat okupaci, proto musel z brněnské techniky odejít. Práci našel v nově
vzniklé ostravské elektrofakultě. "Když srovnám současnou školu s tím, jak jsem
začínal, je to úplně jiné. My jsme studovali ještě parní stroje a zkoumali
výsuvné spojky, jimiž se daly tyto aparáty ovládat. Dnes mají vysokoškoláci
počítače, což je úžasný pokrok," zamýšlí se muž, který dostudoval v chudých
poměrech během první republiky, aby později nastoupil jako elektroinženýr do
Baťových závodů ve Zlíně. Své osudové zvraty popsal profesor Brauner v knize
pamětí Dlouhý život.

NEWTON Information Technology, s. r. o. Copyright (c) 2003
Zdrojem zpráv je MFDNES, MAFRA, a.s. Copyright (c) 2003

zveřejněno dne: 09.02.2012